Sociální reforma a změny od 1. ledna 2012

Publikováno 29.1.2016 uživatelem

Jak všichni víte, od 1.1.2012 dochází k zásadním změnám v sociální oblasti. Přinášíme Vám zde přehledně všechny novinky, které se dotknou každého z nás. V případě jakýchkoliv dotazů volejte tel. č. 605 258 522 nebo pište na e-mail simunekm@seznam.cz či na adresu Mgr. Michal Šimůnek, Rybova 1902/18, 500 09 Hradec Králové.

Základní filosofií tzv. sociální reformy je restrikce. Je smutné, že hlavním zdrojem úspor finančních prostředků v sociální oblasti mají být osoby se zdravotním postižením. Bohužel jde o přímou návaznost na dosavadní přístup státu k těmto lidem.

A. Jednotné výplatní místo

Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty sociálních dávek. Rozhodování a administrace těchto dávek bude od tohoto data prováděna jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Sjednocením dávkových agend má dle Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) dojít ke zvýšení komfortu klientů z hlediska územní dostupnosti.

Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních pracovišť ÚP, lze po 1.1.2012 vyřídit veškeré služby – jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Vaše nejbližší Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR najdete na http://portal.mpsv.cz/upcr.

B. Karta sociálních systémů

Kartu sociálních systémů je dle MPSV třeba chápat jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných služeb a zvýšení uživatelského komfortu. Podobný systém zavedla a využívá již řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další. Platební funkce Karty bude povinná pouze pro ty, u nichž je riziko zneužívání dávek hmotné nouze. Pro ostatní příjemce podpory od státu bude Karta plnit funkce identifikační a autorizační, funkce platební pro tyto příjemce je dobrovolná.

Kartu sociálních systémů bude vydávat Úřad práce ČR. Karta bude vyráběna v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude obsahovat běžné ochranné prvky.

Jakou funkci bude Karta plnit?

Karta sociálních systémů bude mít tři funkce: identifikační, autorizační a dobrovolnou platební.
Sloužit bude zejména k identifikaci na úřadě. U osob se zdravotním postižením bude plnit funkci průkazky TP, ZTP a ZTP/P se všemi jejími výhodami. V tomto případě dochází pouze k nahrazení papírové průkazky za plastikovou.
Autorizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Příjemce bude mít prostřednictvím internetu přehled o čerpaných sociálních dávkách.

Pro koho je Karta určena?

Kartu dostanou ti, kteří čerpají sociální a zdravotní dávky s tím, že platební funkce nebude povinná.
Povinnost platit kartou sociálních systémů bude vyžadována u osob, které čerpají dávky pomoci v hmotné nouzi, a současně u nich existuje riziko zneužití.
Příjemci dávek, kteří již v současnosti disponují bankovním účtem a jednotlivé sociální dávky jsou jim převáděny bezhotovostně, nebudou muset využívat platební funkce Karty sociálního systému za podmínky, že nečerpají dávky pomoci v hmotné nouzi a zároveň u nich nehrozí riziko zneužití této dávky.

Co bude Karta obsahovat?

Karta bude obsahovat běžné identifikační údaje, které jsou obvyklé pro bankovní kartu, tudíž i ochrana bude podléhat stejným parametrům a principům.
Karta bude obsahovat jméno a příjmení, číslo karty, rodného číslo (bude uvedeno na zadní straně), podpis a fotografii. U osob zdravotně postižených bude karta obsahovat stupeň mimořádných výhod.

Jak budu s Kartou nakupovat?

Karta sociálních systémům bude plnohodnotnou platební kartou se všemi jejími funkcemi, obchodnici ji budou bez problémů přijímat.
Kartou sociálních systémů bude možné vybírat hotovost z běžných bankomatů. Nebudou existovat speciální bankomaty.
V rámci standardní služby bude 1 výběr z bankomatu zdarma a 1 převod zdarma ke každé dávce. Nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu bude také zdarma.
Se spuštěním systému MPSV počítá během roku 2012. Náběh jednotlivých příjemců sociálních dávek do systému bude postupný.

Moje rada: Pokud vyloženě netoužíte po tom, platit za pomoci Karty sociálních systémů, odmítněte při jednání na úřadě její platební funkci a dávky si nechávejte dále posílat tak, jak jste zvyklí, tedy bezhotovostně na účet či složenkou domů. Kartu pečlivě hlídejte a při ztrátě věc nahlaste nejen Úřadu práce, ale i Policii ČR.

C. Rodičovský příspěvek

Čerpání rodičovského příspěvku upravuje novela zákona o státní sociální podpoře. Od ledna 2012 mají rodiče větší volnost při čerpání a mohou rozhodovat pružněji než dříve o jeho délce a výši. Rodičovský příspěvek rodiče získají i tehdy, když dítě starší než dva roky umístí do školky. Cílem MPSV je, aby se mohli rodiče snadněji vracet na trh práce.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství od 1.1.2012

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má za stanovených podmínek pojištěnka (pojištěnec), pokud v den, od něhož je tato dávka přiznávána, trvá nemocensky pojištěné zaměstnání (popř. účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné) nebo ochranná lhůta a jestliže v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství trvala jejich účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který nemocensky pojištěná žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů).

Od 1. ledna 2012 se zjednodušuje zápočet doby studia pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství:

do doby účasti na nemocenském pojištění (min. 270 kalendářních dnů) pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství se od 1.1.2012 započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole či na konzervatoři, která je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno.

Pro zápočet doby studia tedy již není podmínkou, aby počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadal do 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia a ani to, aby k převzetí dítěte do péče došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia.

Od 1. ledna 2012 se zavádí podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů pro pojištěnce, který přebírá péči o dítě na základě dohody s matkou dítěte.

mění se podmínka nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství v případě písemné dohody mezi pojištěncem (otcem, manželem) a matkou dítěte o převzetí péče o dítě, kdy nově bude nutné dohodu uzavřít na nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů
dávka se tak nevyplácí, pokud doba, po kterou jsou jinak splněny podmínky nároku na výplatu, nečiní alespoň 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů

Cílem úpravy je zabránit účelovému přebírání péče o dítě otcem či manželem ženy, která dítě porodila, jen na dny pracovního klidu, kdy tak dříve otec dítěte (manžel) kromě mzdy pobíral také peněžitou pomoc v mateřství

Čerpání rodičovského příspěvku od 1. 1. 2012

Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství:

Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte.

Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.

Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství:

Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může nově zvolit i rodič, jenž si neplatil nemocenské pojištění, které se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmu (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte.

Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení, a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách – 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté 3 800 Kč do 4 let věku dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011.

Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012:

může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek postaru nebo podle nové úpravy
možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je zachována i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším potomkem

Děti se zdravotním postižením

budou zajištěny jednotným způsobem, tj. tak, aby po dovršení 1 roku věku byly zabezpečeny vždy jednou dávkou, a to buď rodičovským příspěvkem, nebo příspěvkem na péči

Rodičovský příspěvek i na děti ve školce od 1.1.2012

U dětí starších než dva roky se ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení.

U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek.

D. Nezaměstnanost

Oblast trhu práce upravuje novela zákona o zaměstnanosti, která od 1.1.2012 přináší nové možnosti rekvalifikace, mění nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a snižuje byrokracii.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti od 1.1.2012

Od ledna 2012 se mění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva roky.

Nárok na podporu tedy má:

občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění
potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby

Od 1.1.2012 se mění i podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR.

Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání.
Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností.

Veřejná služba

Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce, se od 1.1.2012 zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale třeba i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod.

Výše podpory

Od 1.1.2012 se nemění výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení. Pro úplnost zde uvádím:

Výše podpory v nezaměstnanosti činí při výpočtu z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc:

první dva měsíce – 65 %
další dva měsíce – 50 %
po zbývající podpůrčí dobu – 45 %

Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti:

do 50 let věku uchazeče o zaměstnání – 5 měsíců
od 50 do 55 let – 8 měsíců
více než 55 let – 11 měsíců

Uchazeč, jenž ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem:

podpora se snižuje na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu

Odstupné

Podpora nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné – podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.

Pokud zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné, ale neučiní tak, vyplatí uchazeči o zaměstnání kompenzaci ve výši 65 procent odstupného Úřad práce a poté ji bude vymáhat po zaměstnavateli.

Rekvalifikace

Uchazeč o zaměstnání si může nově od 1.1.2012 sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou však je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč.

E. Podpora osob se zdravotním postižením

V rámci sociální reformy dochází od ledna 2012 k zásadním změnám v oblasti péče o osoby zdravotně postižené (OZP). Nejvýznamnější změna se týká jednotlivých dávek pro OZP. MPSV přijalo změny ve struktuře dávek pro OZP tak, že z několika dílčích dávek pro zdravotně postižené, které byly poskytovány samostatně u několika orgánů státní správy, resp. samosprávy, vznikly pouze dvě dávky – PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU A PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU. Jejich výplata byla zajištěna na jednom místě, a to v rámci Úřadu práce ČR.

Došlo také ke sjednocení institutu chráněné pracovní dílny s institutem chráněného pracovního místa, což od 1.1.2012 povede ke sloučení dvou nástrojů podpory zaměstnávání OZP. Od ledna 2012 dochází také ke změnám ve způsobu posuzování nepříznivého zdravotního stavu, a to při stanovení stupně závislosti pro účely přiznání příspěvku na péči. Nově budou posudkoví lékaři popisovat jen 10 oblastí každodenního života člověka místo 36 úkonů ve 129 dílčích činnostech. Zda to pro zdravotně postižené bude znamenat objektivnější a spravedlivější posuzování jejich zdravotního stavu ukáže až čas.

Dochází také k navýšení příspěvku na péči u osob mladší 18 let ve II. stupni závislosti z 5 000 Kč na 6 000 Kč. Od ledna 2012 se zavádí institut ASISTENT SOCIÁLNÍ PÉČE, kterým může být zdravotně způsobilá osoba starší 18 let a jedná se o osobu jinou než blízkou, která pečuje o zdravotně znevýhodněnou osobu v případech, kdy v daném místě se například nenachází žádný registrovaný poskytovatel sociálních služeb anebo tato osoba nemá žádnou jinou možnost v zajištění individuální péče.

1. Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je pravidelná opakující se dávka, poskytovaná podle zákona o sociálních službách, která je určena na úhradu za potřebnou pomoc, poskytovanou registrovanými poskytovateli sociálních služeb nebo osobami blízkými či jinými. Je vyplácen peněžní formou oprávněné osobě za podmínky, že na požádání tato osoba doloží správnost čerpání, pokud nebude k placení použita tzv. Karta sociálních systémů.

Změny od 1.1.2012

dochází ke zvýšení příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku ve II. stupni závislosti z 5 000 Kč na 6 000 Kč
děti se zdravotním postižením jsou zajištěny jednotným způsobem, tj. tak, aby po dovršení 1 roku věku byly zabezpečeny vždy jedním dávkovým transferem, a to buď rodičovským příspěvkem nebo příspěvkem na péči
rodiče dětí, které mají již posouzený nepříznivý zdravotní stav pro rodičovský příspěvek, se mohou rozhodnout, zda nejprve vyčerpají celkovou částku příspěvku a následně nechají dítě posoudit pro nárok na příspěvek na péči, nebo zda bude od ledna 2012 dítěti náležet příspěvek na péči v příslušné výši dle stupně závislosti
posouzené děti starší 3 let přejdou do příspěvku na péči automaticky
zavedení institutu tzv. Asistenta sociální péče
nově si příjemci příspěvku na péči (rodič nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřené dítě) mohou žádat o jeho zvýšení, a to až o 2 000 Kč za předpokladu, že jejich příjmy a příjmy osob s nimi společně posuzovaných nedosahují částky dvounásobku životního minima rodiny

Příspěvek na péči je určen

pro občany, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby v oblasti péče o vlastní osobu a při soběstačnosti

péčí o vlastní osobu se rozumí: denní úkony spojené např. se zajištěním či přijímáním stravy, výkonem fyziologické potřeby, oblékáním a obouváním, tělesnou hygienou, péčí o zdraví apod.
soběstačností se rozumí: úkony, které umožňují účastnit se sociálního života (např. úkony spojené s péčí o domácnost, nakupováním, úklidem, přípravou stravy, schopností komunikace, mobility a orientace apod.)

Příspěvek náleží přímo osobě zdravotně postižené, ne poskytovateli sociálních služeb.

Výše příspěvku na péči

Věk	Stupeň závislosti (v Kč/měsíc)
Věk	I. lehká	II. středně těžká	III. těžká	IV. úplná
do 18	3 000	6 000	9 000	12 000
nad 18	800	4 000	8 000	12 000

Stupně závislosti

A. U osob do 18 let věku

I stupeň – lehká závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech základních životních potřebách
II. stupeň – středně těžká závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při čtyřech nebo pěti základních životních potřebách
III. stupeň – těžká závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při šesti nebo sedmi základních životních potřebách
IV. stupeň – úplná závislost – potřeba každodenní mimořádné péče z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při osmi až desíti základních životních potřebách

B. U osob starších 18 let věku

I. stupeň – lehká závislost – každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech nebo čtyřech základních životních potřebách
II. stupeň – středně těžká závislost – každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při pěti nebo šesti základních životních potřebách
III. stupeň – těžká závislost – každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při sedmi nebo osmi základních životních potřebách
IV. stupeň – úplná závislost – každodenní pomoci nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při devíti nebo deseti základních životních potřebách

Asistent sociální péče

podle zákona o sociálních službách platí, že Asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá (zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních sužbách)
jedná se o jinou než blízkou osobu (např. soused), která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb
asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít formální písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitosti smlouvy: označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci, výše úhrady za pomoc
úhradu za poskytnutou pomoc hradí asistentu sociální péče zdravotně znevýhodněná osoba ze svého příspěvku na péči a zároveň je povinna uvést tuto skutečnost také do formuláře – Oznámení o poskytovateli pomoci
v případě, že asistent pečuje o jinou osobu než osobu blízkou, je z úhrnu jeho příjmů plynoucích z péče o poživatele příspěvku osvobozen od daně z příjmů příjem do 12 000 Kč (příjmy přesahující tuto částku podléhají dani z příjmů – podle znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů)
pokud asistent sociální péče odvádí řádnou péči, není omezen v počtu osob, o které může pečovat
výkon asistenta sociální péče není podmíněný žádnou registrací poskytovatele sociální služby, ani k této činnosti nemusí mít živnostenský list, pouze odvání daň z příjmu v případě, že jeho měsíční příjem je vyšší než 12 000 Kč

Způsob posuzování od 1.1.2012

posudkoví lékaři budou popisovat jen 10 ucelených a věcně souvisejících oblastí každodenního života člověka, jak dokáže zvládnout základní životní potřeby, a to místo dnešních 36 úkonů ve 129 činnostech
zdravotní stav se posuzuje v těchto 10 základních životních potřeb:
- mobilita (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových)
- orientace (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat)
- komunikace (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky)
- stravování (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim)
- oblékání a obouvání (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem)
- tělesná hygiena (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se)
- výkon fyziologické potřeby (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky)
- péče o zdraví (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky)
- osobní aktivity (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti)
- péče o domácnost (za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek)
nový způsob posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má dle MPSV zajistit objektivnější a spravedlivější posuzování zdravotního stavu osoby a zároveň vyloučit duplicitní posuzování, dále snížitje administrativní zátěž posuzovaných osob a v neposlední řadě také zajistit kontinuitu posuzování stupně závislosti i kontinuitu dávkového řešení
přesný postup v novém systému posuzování stanoví prováděcí vyhláška, o které se dosud jedná a do vydání Bulletinu nebyla publikována ve Sbírce zákonů

2. Dávky pro osoby zdravotně postižené od 1.1.2012

Účinnost dosud přiznaných dávek do 31.12.2011

u přiznaných dávek např. v souvislosti s příspěvkem na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvkem na úpravu bytu, které byly uzavřeny dle platných právních předpisů do 31.12.2011, zůstávají v platnosti i po 1.1.2012
příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům náleží naposledy za prosinec 2011
pověřené obecní úřady a orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, zašlou příjemcům těchto dávek do 31. prosince 2011 písemné sdělení o zániku nároku na tyto dávky

Příspěvek na mobilitu

jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v domově pro OZP, v domově pro seniory nebo domově se zvláštním určením nebo zdravotnickém zařízení ústavní péče
výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok)
dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa
nová dávka sloučila tyto dřívější dávky: příspěvek na individuální dopravu a příspěvku na provoz motorového vozidla

Příspěvek na zvláštní pomůcku

jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením

součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (z vyplacených částek se při součtu odečítají ty částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto)
tato dávka je zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek, které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod., dále k zakoupení a úpravě motorového vozidla a úpravě bytu
dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa
nová dávka sloučila tyto dřívější dávky: jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla

příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje v těchto případech:

A. Příspěvek na zvláštní pomůcku:

pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je nižší než 24 000 Kč a příjem osoby ( nebo osob s ní společně posuzovaných) je nižší než osminásobek životního minima, stanoví se výše příspěvku tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 Kč
pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby či osob společně posuzovaných činí také 10 % z této ceny
pokud osoba nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení spoluúčasti, krajská pobočka ÚP s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby či společně posuzovaných osob, může určit nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč
maximální výše příspěvku je 350 000 Kč

B. Příspěvek na pořízení motorového vozidla:

výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti užívání a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům
maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let

Průkazy TP, ZTP a ZTP/P

pokud jde o mimořádné výhody, které plynou osobám se zdravotním postižením z držení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, zůstávají i po 1.1.2012 v platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2015
příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, do 31. prosince 2011 písemné sdělení, které bude obsahovat informace o další platnosti průkazu mimořádných výhod a o postupu při jejich postupném nahrazení
v průběhu přechodného období budou papírové průkazy nahrazeny elektronickou Kartou sociálních systémů (viz výše)

3. Zaměstnávání OZP od 1.1.2012

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP

příspěvek bude poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na pracovních místech vymezených nebo zřízených na základě dohody s Úřadem práce ČR jako chráněná pracovní místa. Jeho výše činí měsíčně 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na tyto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. V praxi má bohužel již nyní toto nové ustanovení o povinném procentu, hrazeném zaměstnavatelem, negativní dopady. Zaměstnavatelé nyní zjišťují, že od 1.1.2012 jim již stát nebude „platit“ celého zaměstnance, tak jako tomu bylo doposud (pokud mzda včetně odvodů nepřesáhla 8000,- Kč). Budou muset sáhnout do vlastní kapsy, a to se bohužel spoustě z nich nezamlouvá a snaží se s postiženými osobami uzavřít výpovědi z pracovního poměru dohodou. V těchto případech doporučujeme dohody nepodepisovat a raději se v konkrétních případech obracet např. na úřady práce.
zavádí se finanční spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech při zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, a to z důvodu zamezení zneužívání příspěvku na podporu zaměstnání OZP
po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst je možné tento příspěvek navýšit o částku odpovídající dalším vynaloženým nákladům, spojeným se zaměstnáváním OZP, maximální výše navýšení může činit 2 000 Kč měsíčně (tj. 24 000 Kč za rok) na jednoho zaměstnance OZP
podmínka 12 měsíců je splněna i v případě, pokud v posledních dvou kalendářních čtvrtletích roku 2011 a v prvních dvou kalendářních čtvrtletích roku 2012 zaměstnavatel zaměstnával v daném období více než 50 % OZP, doba 12 měsíců je tedy splněna i zpětně

Změny v zaměstnávání OZP od 1.1.2012

dochází ke sjednocení institutu chráněné pracovní dílny s institutem chráněného pracovního místa, což má vést ke zjednodušení dosavadní právní úpravy a také ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů
maximální částka příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se od 1.1.2012 stanovuje na 48 000 Kč ročně
nadále je zachováno tzv. náhradní plnění (tj. možnost plnit povinný podíl zaměstnávaných OZP formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP)
pro zamezení tzv. přefakturace se stanovil limit, do kterého budou moci tito zaměstnavatelé své výrobky nebo služby pro účely plnění povinného podílu poskytovat, objem těchto výrobků nebo služeb se omezuje částkou 36násobku průměrné mzdy (cca 840 tisíc Kč) za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením

ZÁVĚR

Tolik přehled těch základních změn. Na závěr chci uvést, že nesdílím názor MPSV, že schválené změny povedou ke zlepšení života zdravotně postižených lidí. Jako hlavní rizika schválené reformy vidím:

Nový systém posuzování míry závislosti na pomoci druhé osoby se od 1.1.2012 použije i pro průkazky TP, ZTP a ZTP/P. Jinak řečeno, typ průkazu bude odvozen od míry závislosti. Prvnímu stupni by při 3 – 4 základních životních potřebách odpovídal průkaz TP. Druhému stupni při nezvládnutí 5 – 6 životních potřeb by odpovídal průkaz ZTP a třetímu nebo čtvrtému stupni průkaz ZTP/P. Je pravdou, že mezi posuzované základní životní potřeby patří i mobilita a orientace člověka a že se při jejich nezvládnutí navrhuje přiznat průkaz ZTP/P, ale dle nejen mého názoru reálně hrozí, že větší část držitelů průkazu ZTP by o něj mohla díky novým pravidlům přijít.
Do tří let může vzniknout vážný problém s osobami zdravotně znevýhodněnými, neboť bylo schváleno zrušení této legislativní kategorie. Schválené znění zákona již po 1.1. 2012 neumožňuje nově někoho posoudit jako osobu zdravotně znevýhodněnou a současně zkracuje dobu platnosti statutu osoby zdravotně znevýhodněné o dva roky, to znamená nejdéle do 31.12.2014.
Výrazný dopad pro držitele průkazů ZTP/P má přijetí poslaneckého návrhu, který stanovil výši příspěvku na mobilitu na 400 Kč měsíčně pro všechny, tj. 4800 Kč ročně. To je o 3 120 Kč méně oproti současné výši a o 2 400 Kč méně oproti verzi, navrhované vládou. Vzhledem k tomu, že byla přijata úprava jednotného příspěvku ve výši 400 Kč, budou na tom lépe dosavadní držitelé průkazu ZTP, a to zejména ti, kteří průkaz mají pro sluchové postižení a kteří dosud příspěvek nepobírali.
Příspěvek na zvláštní pomůcku, poskytovaný na nákup motorového vozidla, bude náležet až do výše 200 000,- Kč (původně 100 000,- Kč) a to jednou za 10 let (původně za 5 let). Poslanci tuto změnu obhajují tím, že zdravotně postižená osoba bude mít možnost pořídit si kvalitnější vozidlo, které déle vydrží. Velmi negativní změnou je vypuštění formulky „bez vlastního zavinění“ v případech, kdy se má vracet poměrná část příspěvku na pořízení pomůcky – motorového vozidla. Vypuštění těchto tří slov v praxi znamená, že pokud osobě s přiznaným příspěvkem nabourá někdo vozidlo, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku, i když nehodu nezavinila. Příspěvek na zvláštní pomůcku se nebude poskytovat na pořízení stropního zvedacího systému, schodišťové plošiny a schodolezu. Tyto pomůcky však bude možné vypůjčit si od příslušného úřadu práce na základě smlouvy o výpůjčce dle občanského zákoníku.

Další možné problémy ukáže až praxe. Snad jich nebude mnoho!!!

Mgr. Michal Šimůnek

Označeno v Sociální otázky