Omyly ohledně podmínek použití „znaku vozíčkáře“

„Znak vozíčkáře“ mohu mít za sklem auta kdykoliv.

Parkovací průkaz nelze použít (mít za sklem), pokud auto právě nevyužívá majitel průkazu, tedy osoba se zdravotním postižením. Průkaz lze použít např. v případě, že syn veze zdravotně postiženého otce k lékaři nebo na nákup; pokud by syn jel na nákup bez otce, nesmí průkaz za sklem mít.

Pokud mám auto označené „znakem vozíčkáře“, nemusím mít nikdy dálniční známku.

Osvobození od poplatku za použití dálnice či rychlostní silnice (tzn. osvobození od povinnosti mít dálniční známku) dle podle § 20a, odst. 1, písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se vztahuje na průkaz ZTP (s výjimkou sluchového postižení) či ZTP/P, tedy nikoli přímo na parkovací průkaz. Parkovací průkaz za sklem tedy v tomto případě slouží spíše jako „upozornění“ pro hlídkující policisty, proč nemáte na skle dálniční známku. Nicméně tato výhoda má svá omezení – osvobození od poplatku lze využít pouze v době, kdy v autě jede držitel průkazu ZTP (s výjimkou sluchového postižení) nebo ZTP/P a zároveň je vlastníkem auta buď držitel průkazu, nebo jeho osoba blízká. Pokud by zdravotně postiženou osobu vezl po dálnici kamarád svým autem, musí dálniční známku mít.

Výjimkou, kdy lze auto při jízdě po dálnici označit parkovacím průkazem i v době, kdy v něm nejede zdravotně postižená osoba, je situace, kdy je tato osoba ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, lázně) a řidič má potvrzení tohoto zařízení, že tuto osobu právě do zařízení odvezl či byl u ní na návštěvě a vrací se od ní zpět domů. Tato výjimka ovšem také platí pouze v případě, že řidič vozidla je osobou blízkou zdravotně postižené osoby.

Nikde však není uvedeno, jak by mělo potvrzení vypadat. Protože neexistuje formulář, doporučuji napsat si text potvrzení doma s tím, že by vám jej v nemocnici jen potvrdili. Důležité je uvést datum, kdy se cesta uskuteční, adresy míst odkud a kam se přepravujete, údaje osoby vlastnící průkaz ZTP nebo ZTP/P (včetně čísla průkazu) a údaje osoby řídící vozidlo.

Pokud mám auto označené „znakem vozíčkáře“, nemusím platit parkovné.

Z platné legislativy nevyplývá, že by za automobil označený parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebylo třeba hradit parkovné. Majitel parkovací plochy si může sám určit, zda za takové vozidlo bude, nebo nebude požadovat parkovné, či zda poskytne alespoň slevu z parkovného. Doporučujeme se řídit buď pokyny na automatu, kde se parkovné hradí, či se informovat u obsluhy konkrétního parkoviště. Každé město například určuje pravidla stání aut s parkovacími průkazy na placených místech. Pravidla jsou však v každém městě jiná.

Pokud mám auto označené „znakem vozíčkáře“, nemohou mi jej odtáhnout.

I automobil označený parkovacím průkazem může být odtažen např. v případě, že překáží při blokovém čištění vozovky. Pokud vám byl automobil odtažen, máte povinnost uhradit firmě provádějící odtahové služby stanovený poplatek.

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, však v § 17, odst. 4, bodě b) uvádí, že „nelze použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla v případě, že je vozidlo viditelně označeno znakem invalidy“ – auto označené „znakem vozíčkáře“ tedy nemůže dostat tzv. botičku.

A k uvedené problematice jeden zajímavý dotaz:

Mám před domem vyhrazené parkovací místo. Byl jsem s autem pryč, při návratu stálo na tomto místě vozidlo PPL a jeho řidič argumentoval 3 minutami možného stání. Opravdu může stát na vyhrazeném parkovacím místě, které je určeno mně?

Zákon č. 361/2000 Sb. sice v § 27 odst. 1 písm. o), říká, že řidič nesmí zastavit a stát „na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno“.

Zároveň je ale v § 67 odst. 8 výše uvedeného zákona jasně řečeno, že „na vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání“.

Řidič vozidla PPL na vašem vyhrazeném místě tedy NESMÍ zastavit ani stát, a to ani po dobu 3 minut. Jedinou výjimkou by byla situace, kdyby na vašem místě zastavilo jiné vozidlo označené znakem vozíčkáře. To by na vaše parkovací místo vjet smělo, nicméně by mělo max. do 3 minut odjet.

Zpracoval: Mgr. Michal Šimůnek

Označeno v Sociální otázky