Od pátku 4. do neděle 6. září 2015 se skupinka členů Společnosti CMT, jejich rodinných příslušníků a přátel sešla v hotelu Semerink v Janově nad Nisou v Jizerských horách na pravidelném podzimním setkání. V hotelu jsme byli ubytováni s plnou penzí, a tak naší hlavní starostí bylo, abychom si společný víkend pořádně užili.
V pátek jsme se sjížděli postupně. Někteří ještě stihli procházku k asi 4 km vzdálené rozhledně Slovanka, jiní jen poseděli před hotelem, kde sledovali dovádění našich nejmenších účastníků. Nakonec jsme se všichni sešli na společné večeři, po níž jsme poseděli a popovídali o všem možném. Jako na každém setkání jsme byli obdarováni sponzorskými dary, které zajistil předseda Michal Šimůnek a též paní Alena Mašková. Oběma patří náš velký dík.
Sobotní program byl plně v režii našeho kamaráda Zdeňka Morice, který bydlí v nedalekých Lučanech nad Nisou, a který ochotně přijal roli našeho průvodce po malebných zákoutích Jizerských hor. Dopoledne jsme se společně vydali k přehradě Souš. Občerstvili jsme se na horské chatě Smědava, která je známá z proslulé Jizerské padesátky, a se závistí jsme sledovali houbaře, kteří kolem nás chodili s plnými košíky hub. Poté jsme pokračovali do osady Jizerka, která patří k nejvýše položeným obývaným místům u nás. Někteří neodolali koláčům a lívancům s borůvkami, jiní se kochali místní nádhernou přírodou.
Po obědě v našem hotelu na nás čekala druhá část výletu. Nejprve jsme navštívili muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde jsme se seznámili nejen s historií výroby, ale i s krásnými výrobky místních sklářů. Pak jsme pokračovali na Šamalovu chatu do Bedřichova, od jejíž návštěvy nás ale odradili nejen schody, ale především hrubý a neochotný personál. Náš výlet jsme zakončili na rozhledně Královka, kde jsme se nejen občerstvili borůvkovými lahůdkami, ale ti zdatnější vylezli i na její vrchol, odkud měli krásný výhled na okolní krajinu. Celý den nám počasí přálo, takže výlet se zdařil po všech stránkách. Moc děkujeme Zdeňkovi za skvěle zorganizovanou tour. Čerstvý vzduch ale skoro všechny tak udolal, že po večeři jsme jen krátce poseděli a většina si šla brzy lehnout.
V neděli u společné snídaně jsme již mluvili o následujícím jarním setkání, a z reakce přítomných bylo vidět, že se už teď moc těší. Všichni se shodli, že se nám setkání moc líbilo, za což patří velký dík organizátorům.
Vladimíra Šimková
