ROZHOVOR – Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) je občanským sdružením s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Rada je mimo jiné financována z veřejných zdrojů (přes 6 milionů od Vlády ČR a téměř 4,5 milionů od MPSV ČR). Jsou tyto peníze využity efektivně? Funguje NRZP opravdu tak bezproblémově, jak její předseda Mgr. Václav Kráse tvrdí? Redakci EuroZpráv.cz se podařilo získat i kritické ohlasy.
V současné době má NRZP 103 členských organizací, které sdružují přibližně 300 tisíc osob se zdravotním postižením nebo jejich zástupců. Obrátili jsme se na všechny členské organizace s dotazem, jak jsou spokojeny s prací NRZP. Polovina z nich ani po měsíci neodpověděla. Došlé odpovědi jsou pak buď zcela kladné nebo naopak hodně negativní. Ty šéf NRZP Krása rázně odmítá a pokládá je za osobní nevraživost.
Společnost psoriatiků a atopických ekzematiků o.s. (SPAE) napsala: „Dostáváme od NRZP aktuální informace, co se děje a připravuje v sociální politice, pomáhá orientovat se v právních oblastech i zdravotnictví. Myslím, že dělá hodně práce pro nemocné.“ „NRZP je v každém případě asi jedinou větší organizací, která dokáže alespoň částečně vytvořit tlak na politiku vlády u nás, pokud se nepříznivě dotýká zdravotně či tělesně postižených a hájit jejich zájmy. Myslím, že situace bez této organizace by pro postižené byla daleko horší,“ odpověděla Asociace muskulárních dystrofiků v ČR.
„Práce NRZP je mnou i mými spolupracovníky hodnocena jako velice přínosná, samozřejmě v rámci možností, které vůči státním orgánům, má. Pravidelně dostáváme informace o jednáních, která neustále vede. Někdy to je boj s větrnými mlýny. Proto se někomu může jevit, že její práce není moc vidět,“ odpověděl Dr. Jindřích Fanta, předseda Výkonného výboru Klubu bechtěreviků o.s.
„K práci NRZP nemáme výhrady, pravidelně spolupracujeme se sociální poradnou, jejíž pracovnice se specializuje i na problematiku sluchově postižených, a s právníky, občas se hodí i infoservis, který NRZP poskytuje e-mailem. Někdy se zdá, že upřednostňují problematiku tělesně postižených, ale bude to spíš tím, že jsou celkově více „vidět“ a jednotlivá sdružení takto postižených osob jsou hodně aktivní,“ uvedla pro EuroZprávy.cz Věra Skopová, předsedkyně výkonného výboru SUKI (Sdružení uživatelů kochleárního implantátu).
Kladně dále reagovala organizace DebRA ČR, která pomáhá lidem se vzácným vrozeným puchýřnatým onemocněním EB („nemoc motýlích křídel“), sdružení Autistik nebo organizace Neslyšící s nadějí.
Jen nás stojí peníze a ničím nepomáhá
„Když jsme založili Asociaci protetických pacientů, reakce NRZP byla okamžitě nás dostat pod svá křídla. Ovšem nikdy jsme se nedozvěděli, co bychom pro NRZP měli dělat a co ona udělá pro nás. Jediné co jsme věděli přesně byl členský příspěvek,“ napsal redakci Ing. Jaromír Lán, Dis., MBA z Asociace protetických pacientů.
Dále uvedl: „Připomínky NRZP na Ministerstvo zdravotnictví mě hodně nadzvedly, protože ke všemu mají zásadní připomínku, ale k protézám pouze připomínku. JUDr. Zdeněk Žižka z NRZP nám úplně v klidu napsal, že doplatky na protézy jsou pouze zrovnoprávněním pacientů, když v minulosti se na protézy nedoplácelo a na některé jiné pomůcky ano. Zde je vidět za koho kopou.“
„NRZP jako členské organizaci ničím nepříspívá, nepomáhá. Uvažujeme do budoucna zrušit toto členství, nic nám nepřínáší a máme pouze náklady na čl. příspěvky,“ stěžuje si i sdružení eSeznam, které je zaměřeno na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním.
Česká asociace paraplegiků nám napsala: „Členských organizací je velké množství, termíny k připomínkování legislativy často šibeniční, a tak není jednoduché v rámci Národní rady svůj názor prosadit. Otázka potom je, čí názor v té či oné problematice NRZP ČR prezentuje nebo zda názor NRZP skutečně odpovídá názorům jednotlivých členských organizací. Třeba v Norsku je to tak, že má tato rada pod sebou 9 asociací jako komisi a když chtějí připomínkovat legislativu, musí se všichni shodnout… Opakovaně se nám, bohužel, stalo, že jsme se o možnosti připomínkovat legislativu (která se přímo týká našich klientů), vyjádřit se k dané problematice, dozvěděli z jiných zdrojů než od NRZP ČR (výzva od Národní rady nepřišla).“
Ostře se k činnosti NRZP vyslovila brněnská Unie neslyšících kvůli nominaci Jaroslava Paura na cenu Mosty 2013. „Paur jako nejvyšší komunistická osoba bývalého Svazu Invalidů ovlivňoval životy sluchově postižených u nás. V roce 1980 nechal zrekonstruovat Domov neslyšících v Brně Králově tak, že nechal zničit secesní vzhled budovy, která byla postavena samotnými neslyšícími z Brna… Vznikl Kulturní dům neslyšících, ve kterém se konaly mimo jiné i orgie vedoucích představitelů Svazu Invalidů se Sovětskými generály…V nominační komisi na cenu Mosty 2013 je uvedena paní Prokopiusová, ředitelka SNN (Svaz neslyšících a nedoslýchavých), což není fér vůči ostatním nominovaným a je v rozporu s dobrými mravy. Předem je jasné, že jsou ve hře zájmy ředitelky organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých, ve kterém ji pan Paur zaměstnává. NRZP jehož je členem i naše organizace si toho musí být vědoma,“ stálo v dopise Unie neslyšících, který byl NRZP zaslán v březnu 2013 a na který Rada nereagovala.
Jsou i organizace, které z NRZP vystoupily a jedou bez potíží „na vlastní pěst“. Příkladem může být Liga vozíčkářů. „V případě razantních zásahů do práv našich klientů jsme schopni (i když to není aktuálně primárním cílem naší organizace) samostatně připomínkovat změny v legislativě a upozorňovat na nejasnosti ve výkladu zákonů či vyhlášek. V této věci běžně spolupracujeme také s kanceláří Veřejného ochránce práv,“ uvedla Liga.
Asi nejostřeji se proti fungování a aktivitám NRZP vyjadřuje Společnost C-M-T, která hájí zájmy lidí s dědičnou neuropatií (choroba Charlot-Marie-Tooth), Předsedou C-M-T je Mgr. Michal Šimůnek. „Neprůhledné financování NRZP, která hospodaří s několikamiliónovým rozpočtem. Nikdo neví na co konkrétně jsou peníze vynakládány. Členský příspěvek 500kč/ročně je pro mnoho malých organizací velkou částkou peněz z jejich rozpočtu. Protiplnění NRZP je takřka nulové, časopis byl zrušen, stejně jako mnohé poradny v krajích. Pan Krása zasílá pouze informační emaily o svých aktivitách, kam a komu jdou milióny z rozpočtu nikdo z organizací neví,“ vyjádřil se pro EuroZprávy.cz Šimůnek a pokračuje: „V čele NRZP by měl být člověk, který bude hájit zájmy postižených a nebude se sám politicky výrazně profilovat. Vlády se mění a pan Krása, který už kandidoval či podporoval mnoho stran, se stává pro politickou reprezentaci nedůvěryhodnou osobou.“
„Některé informace v emailech pana Krásy jsou často nepřesné, zavádějící a v rozporu se skutečností. V poslední době to byly např.: informace o změně občanského sdružení na spolek, dříve pak informace o sKartách a změnách legislativy pro zdravotně postižené,“ dodal Šimůnek.
A co říká na kritiku šéf NRZP Václav Krása? Položili jsme mu několik otázek.
EZ: Měříte všem zdravotně postiženým stejným metrem? V seznamu připomínek k návrhu zákona o zdravotnických prostředcích (17. ledna 2013) jsou tyto připomínky rozdělené na „zásadní“ (vždy, pokud jde o invalidní vozíky a pomůcky pro vozíčkáře), zatímco přípomínky, které se týkají pomůcek pro amputáře, diabetiky (např. inzulínové pumpy), slepé a neslyšící jsou „jen“ připomínky.
Krása: Připomínky, které citujete, zpracoval právník NRZP ČR pan JUDr. Zdeněk Žižka a není pravda, že bychom v připomínkách upřednostňovali některé skupiny lidí se zdravotním postižením, tak jak uvádíte. Například zásadní připomínku jsme vyslovili u epitéz, což je náhrada při rakovině prsu. Obdobně je zásadní připomínka u léčby inkontinenčních pacientů, kde se měla zvyšovat úhrada. Je to odborná tématika a právníci vědí, jak mají připomínky napsat.
V této souvislosti si dovoluji uvést, že jsme se jeden čas zabývali potřebami pro stomiky, jindy pro diabetiky. Je to vždy rozdílné, zákon od zákonu a vyvozovat z toho nějaké závěry mi připadá nepatřičné. Každý zákon, který se dotýká lidí se zdravotním postižením, posíláme nejen členským organizacím, ale i jednotlivcům, které máme v databázi. Pokud není jejich připomínka zapracována, zpravidla se snažíme vysvětlit, proč nebyla zařazena. Někdy jsou to připomínky, které jsou nereálné, nebo se netýkají projednávaného materiálu.
EZ: K čemu slouží členské poplatky? Zaznívají hlasy od organizací, že je pouze stojíte peníze a nic nenabízíte.
Krása: Členský příspěvek činí ročně 500,- korun. To znamená, že od členských organizací obdržíme přibližně 50 000,- korun. Vzhledem k tomu, že rozpočet NRZP ČR je v průměru kolem 20 miliónů korun, což lze zjistit z každoroční výroční zprávy, která je vždy i na webu NRZP ČR, netvoří členský příspěvek takovou částku, která by nějakým způsobem ovlivňovala rozpočet NRZP ČR. Je to spíše jakási forma potvrzení toho, že organizace má zájem být členem NRZP ČR. NRZP ČR používá všechny prostředky na legislativní činnost, na projekty, které se zabývají odstraňováním bariér, k pořádání konferencí a seminářů, vzdělávání atd.
Naše činnost je dobře dokumentována ve výročních zprávách, kde je mimo jiné i rozvaha, závěrečné vyúčtování a audit. Každá členská organizace dostává pravidelně informace, může připomínkovat zákony, může odebrat zdarma libovolný počet našeho časopisu Mosty pro integraci a účastnit se všech akcí, které pořádá NRZP ČR. Záleží na angažovanosti a ochotě spolupracovat.
EZ: NRZP má celkem 103 členských organizací. Lze takové množství efektivně řídit?
Krása: NRZP ČR neřídí členské organizace. Je to dobrovolný svazek organizací zdravotně postižených, které jsou samostatnými právními subjekty a plně odpovídají za svoji činnost. Souhlasím s tím, že termíny k připomínkování legislativy jsou často šibeniční, ale to není otázka NRZP ČR. Vnější připomínkové řízení trvá zpravidla 10 pracovních dnů, a jakmile příslušný zákon se objeví na eKlepu, tak jej posílám členským organizacím. Abychom mohli uspořádat připomínky a zjistit názor členských organizací, tak je opravdu nutné, aby členské organizace reagovaly rychle.
Srovnání s Norskem není možné, protože vůbec nevíme, jak probíhá v Norsku legislativní proces. Každý stát má svoje podmínky. Legislativní proces je stanoven zákonem a nelze jej nějak nedodržet. Je skutečně možné, že někdy nám nějaký zákon uteče, neurčitě to není pravidlem. Přesto si troufnu tvrdit, že právě připomínky NRZP ČR jsou vždy brány v úvahu a často se nám podaří je prosadit.
EZ: Proč jste Unii neslyšících Brno neodpověděli na stížnost ohledně nominace Jaroslava Paura na cenu Mosty?
Krása: NRZP ČR zásadně nevstupuje do sporu mezi organizacemi, protože jí to nepřísluší. Hájí zájmy osob se zdravotním postižením vůči veřejné správě a vytváří vhodné klima ve společnosti pro podporun osob se zdravotním postižením. Pan Paur dostal více nominací, hodnotící komise ceny MOSTY je složena s představitelů Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Vládního výboru pro zdravotně postižené a další. Ještě jednou zdůrazňuji, že NRZP ČR nikdy nevstupuje do sporu uvnitř organizací, protože na to nemá žádné právo a ani oporu ve stanovách.
EZ: Již jste byl členem ODS, US, naposledy jste kandidoval do Sněmovny v roce 2013 za KDU-ČSL. Ke které straně v současnosti tíhnete nejvíc?
Každý občan v demokratickém státě má právo volit a být volen. To se týká samozřejmě i mojí osoby. Prosazování zájmů osob se zdravotním postižením nelze úspěšně dělat bez politické angažovanosti. Pořád prosazuji, aby představitelé organizací OZP kandidovali v komunálních či krajských volbách, protože pak budou moci více ovlivnit dění ve prospěch osob se zdravotním postižením. Představa, že představitelé NRZP ČR budou stát mimo politiku znamená, že nebudou schopni prosadit žádné zájmy osob se zdravotním postižením.
EZ: Jste placen z veřejných prostředků. Prozradíte veřejnosti výši platu?
Krása: Z veřejných prostředků jsem placen pouze na 0,3 úvazku z projetu Úřadu vlády ČR, a to 9000,- korun hrubého.
EZ: Proč ekonomické oddělení NRZP neposkytlo detailní informace o hospodaření s penězi od Vlády ČR a MPSV ČR? Pan Šimůnek mluví o neprůhledném financování…
Krása: Pan Šimůnek, jako představitel naší členské organizace, se tyto informace dozví nejen na Republikovém shromáždění NRZP ČR, které každoročně schvaluje vyúčtování jednotlivých projektů a hospodaření NRZP ČR jako celku. NRZP ČR je podporována z veřejných zdrojů z Úřadu vlády, a to ve výši 6 050 000,- korun. Vyúčtování těchto projektů je velmi důkladné a každoročně jsou auditovány. Tyto peníze jsou určeny na realizaci 5 projektů, a to zahraniční činnost, regionální činnost, legislativní činnost, osvětová a edukační činnost a administrativní činnost. K tomu, aby nám byly poskytnuty tyto prostředky, musí NRZP ČR získat 30 % spoluúčasti, což je poměrně obtížná podmínka. Další finanční prostředky jsou poskytovány na odborné sociální poradenství, které poskytuje NRZP ČR v 6 poradnách v celé republice. Tyto prostředky neslouží k vlastní činnosti NRZP ČR a jsou plně využívány pouze na tuto odbornou poradenskou činnost.
Na letošní rok činí tato dotace 4 488 000,- korun. Z toho je placeno 17 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a provoz poraden. Pan Šimůnek Vám poslal zcela nepravdivé informace. Časopis Mosty pro integraci vychází 5x ročně, vždy v nákladu přibližně 8 tisíc výtisků. Zpravidla obsahuje 50 stránek a je poskytován všem zájemcům zcela zdarma, včetně doručování. Tento časopis je i na webu NRZP ČR ke stažení.
Pokud jde o peníze, o kterých se zmiňuje pan Šimůnek, že neví, kam jdou, tak si dovolím připomenout, že v roce 2013 se pan Šimůnek obrátil na NRZP ČR o pomoc při záchraně léčebny Vesna v Janských Lázních. Opakované cesty do Janských Lázní, uspořádání tiskových konferencí, petice a podobně, spotřebovalo nepochybně mnohem více peněz, než bych členský příspěvek C-M-T ve výši 500,- korun na rok. Domnívám se.
EZ: Jaký je vlastně rozdíl mezi NRZP a ombudsmanem?
Krása: Ombudsman obhajuje práva občanů vůči státu, pokud se stát dopustí pochybení. NRZP ČR prosazuje systémové a legislativní změny, které zlepšují život osob se zdravotním postižením a navrhuje koncepční řešení jednotlivých problematik, a to bydlení, dopravu, vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní péči, sociální oblast a další. Čili, úloha ombudsmana je zcela jiná a jeho činnost není primárně zaměřena na ochranu osob se zdravotním postižením, ale občanů obecně.
Především koncepční záležitosti nedokáže prosadit jednotlivá organizace, ale jedině sdružení spolků dohromady. Nejprve je důležité, abychom se na koncepční změně shodli sami mezi sebou, a potom ji můžeme prosazovat vůči státu. Jednotlivá organizace může navrhovat jednotlivá řešení, která na druhé straně mohou poškozovat jinou skupinu lidí se zdravotním postižením. Právě úloha NRZP ČR je v tom, aby k takovým případům nedocházelo. Není náhoda, že Národní rady existují ve všech členských zemích EU.
Děkuji za rozhovor.
Autor: Mgr. Tomáš Lígr
22. června 2014, EuroZprávy.cz
