Evropská komise předložila 2. prosince 2015 návrh Evropského aktu přístupnosti, který vymezuje společné požadavky na přístupnost některých klíčových produktů a služeb, což osobám se zdravotním postižením na úrovni EU pomůže, aby se plně zapojily do společnosti.
Produkty a služby, na něž se předpis vztahuje, byly pečlivě vybrány ve spolupráci s občany, organizacemi občanské společnosti a také podniky. Patří mezi ně například bankomaty a bankovní služby, osobní počítače, telefony a televizní vybavení, telefonní a audiovizuální služby, doprava, elektronické knihy a elektronický obchod.
Účelem tohoto návrhu směrnice je zlepšit fungování vnitřního trhu, a usnadnit tak společnostem, aby mohly přístupné produkty a služby nabízet i přes hranice. Společné požadavky na přístupnost se budou vztahovat také na pravidla pro zadávání veřejných zakázek EU a na využívání peněz z EU. Tato iniciativa podnítí inovace a přispěje ke zvýšení nabídky přístupných produktů a služeb pro lidi se zdravotním postižením, kterých je v EU přibližně 80 milionů.
Velká pozornost byla věnována tomu, aby byly požadavky na přístupnost přiměřené, zejména s ohledem na malé podniky a mikropodniky. Doložka o přiměřenosti zaručuje, aby požadavky na přístupnost neznamenaly neúměrnou zátěž, a pro mikropodniky se počítá s mírnějšími požadavky. Zkušenost ukazuje, že ve většině případů má poskytování přístupných produktů z obchodního hlediska smysl, zejména pokud je přístupnost zohledněna již při projektování produktu.
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová prohlásila: „Zdravotní postižení by nemělo lidem bránit v plném zapojení do společnosti. Stejně tak by neměl být přeshraniční obchod s přístupnými produkty a službami ohrožen absencí společných evropských pravidel. Prostřednictvím tohoto aktu chceme prohloubit vnitřní trh a využít jeho potenciál ve prospěch společností i občanů se zdravotním postižením. Ve skutečnosti může být přínosný pro nás pro všechny.“
Evropský akt přístupnosti usnadní výrobcům a poskytovatelům služeb vyvážet produkty a služby, které splňují požadavky EU, protože už nebude nutné, aby se přizpůsobovali různorodým pravidlům stanoveným jednotlivými státy. Zejména malé podniky tak budou moci plně využívat výhod trhu EU.
Díky tomu si budou osoby se zdravotním postižením moct vybrat z větší nabídky přístupných produktů a služeb za zajímavější ceny. Z lepší nabídky mohou těžit také starší občané, pro které je přístupnost stejně důležitá, a další občané, kteří se potýkají s problémy spojenými například se zraněním, přechodnou chorobou nebo se pohybují ve špatně osvětleném, příliš hlučném či jinak náročném prostředí. To pomůže zlepšit aktivní zapojení občanů do společnosti, včetně oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, zvýšit jejich samostatnost a počet příležitostí pro mobilitu.
V EU má nějakou formu zdravotního postižení přibližně 80 milionů osob. S ohledem na stárnutí populace se očekává, že do roku 2020 jejich počet vzroste na 120 milionů. Přístupnost je předpokladem toho, aby se mohli aktivně a rovnocenně zapojit do společnosti, a může přispět k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu.
Závazky týkající se přístupnosti obsahuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Úmluva vyžaduje, aby její strany, tedy také EU a její členské státy, podnikly nezbytné kroky, včetně legislativních, k zajištění přístupnosti. Pokud nebude přijato opatření na úrovni EU, bude každá země EU v zájmu plnění povinností plynoucích z Úmluvy i nadále vyvíjet svou vlastní legislativu, což povede ke stále větší roztříštěnosti jednotného trhu.
Kroky přijaté na úrovni EU mohou této roztříštěnosti předejít a vytvořit na trhu více příležitostí pro podniky. To může snížit náklady na přístupné produkty a služby a v dlouhodobém horizontu mít také příznivý dopad na státní rozpočty. Sníží se tím totiž závislost starších a zdravotně postižených osob na pomoci druhých.
EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v roce 2011. V Úmluvě se na problematiku zdravotního postižení nenahlíží ze zdravotnického nebo charitativního hlediska, ale jako na otázku lidských práv. Zabývá se občanskými, politickými, hospodářskými, sociálními a kulturními právy a celou řadou politických témat: od spravedlnosti, přes dopravu, zaměstnanost až po informační technologie a další oblasti. Článek 9 Úmluvy členské státy zavazuje k tomu, aby osobám se zdravotním postižením zajistily rovnocenný přístup jako ostatním.
Úmluvu podepsaly všechny členské státy a 25 z nich ji rovněž ratifikovalo. Finsko, Irsko a Nizozemsko její ratifikaci připravují. To znamená, že EU i všechny členské státy, které jsou stranami Úmluvy, jsou v rámci svých pravomocí odhodlány zajistit a chránit práva osob se zdravotním postižením v ní zakotvená.
