Zámek Kynžvart není pro milovníky historie neznámým pojmem, protože patřil slavnému knížeti Klemensi Metternichovi. Z hlediska návštěvníků na vozíku je však zajímavý i proto, že je na rozdíl od většiny tuzemských hradů a zámků vzorně bezbariérový.
Empírové sídlo z počátku 19. století se nachází v malebné krajině Slavkovského lesa mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem. Obklopuje ho rozlehlý park, který zahrnuje i golfové hřiště a přímo vybízí k romantické procházce.
V bezprostřední blízkosti státního zámku se nacházejí tři parkovací místa pro vozíčkáře, od nichž je to jen pár desítek metrů po dobré cestě ke vchodu. Přízemí je bez jediného schodu, s výjimkou zámecké restaurace a kaple. I ty jsou však přístupné. Kaple má nájezd, který lze s drobnou dopomocí snadno zvládnout, a restaurace nabízí venkovní posezení.
V pokladně, kde obdrží majitel průkazu ZTP/P volnou vstupenku pro sebe i doprovod, si lze také zapůjčit klíč od bezbariérové toalety. WC se skrývá za stylovými dobovými dveřmi. Samotná místnost by pak svojí rozlohou umožňovala uspořádání menší rodinné oslavy. Hlavním benefitem zámku Kynžvart je však existence moderního výtahu do prvního patra. Ten mohl vzniknout díky rozsáhlé rekonstrukci, kterou musel objekt projít.
Absolutně bez problémů si tak můžete prohlédnout komnaty, které patřily zdejším pánům z rodu Metternichů, z nichž nejslavnějším byl rakouský šlechtic, politik a diplomat Klemens Wenzel von Metternich. Jeho osoba je úzce spjatá s dobou napoleonských válek a v první polovině 19. století patřil k nejvlivnějším mužům Evropy. Stál například za sňatkem rakouské arcivévodkyně Marie Luisy s císařem Napoleonem. Tomu je mimochodem věnována také část expozice, vidět můžete i Bonapartovy vlasy. Další zajímavosti podobného charakteru jsou pak v kabinetu kuriozit.
Komentovaná prohlídka se tak pochopitelně týká především knížete Klemense Metternicha, který byl po čtyři desítky let tvůrcem rakouské zahraniční politiky. Po porážce Napoleona pořádal Vídeňský kongres (jeden ze zámeckých stolů byl knížecí památkou na tuto událost), který upravil evropské poměry a posílil konzervativní monarchismus. Pro svůj odpor k liberalismu a právu národů na sebeurčení tak není z dnešního pohledu zrovna oblíbenou postavou. Přesto se však dozvíte, že byl na svoji dobu velmi starostlivým otcem, který si na začátku každého dne vymezil alespoň hodinu na hru se svými potomky, kteří ho upřímně milovali. A zdobila ho prý trojí věrnost – vždy byl věrný jedné ze svých tří manželek, milence a Rakousku.
Zajímavostí z jiného soudku potom je, že právě ve zdejším parku byl poprvé na našem území vysazen pro okrasu bolševník velkolepý – dnes nenáviděná invazní rostlina, která je nebezpečná pro zdraví člověka i původní ekosystém. Jeho semena údajně daroval knížeti Metternichovi ruský car Alexandr I. právě na Vídeňském kongresu, každopádně bolševník se z Kynžvartu rozšířil, a tak se během následujících desetiletí začal objevovat i na vzdálené Moravě.
Pokud tedy hledáte historicky zajímavé místo a oceníte jeho bezbariérovost, při výletu do západních Čech byste zámek Kynžvart neměli minout.
Radek Musílek (MŮŽEŠ)
