S problematikou sladění péče o osobu blízkou s rodinným a pracovním životem se potýkají většinou ženy pečující o své dítě s postižením či ženy pečující o své nemocné rodiče. Vzhledem k náročnosti péče o své blízké odsunuly svůj pracovní a mnohdy osobní život, aby upřednostnily péči o svého potomka nebo rodiče. Časová náročnost pečujícím osobám neumožňuje plnit nároky standardního zaměstnání. Z běžného pracujícího se pak stává pečující, který zajišťuje celodenní péči svému dítěti či rodiči, seznamuje se s bližšími informacemi o nemoci nebo postižení svého blízkého; doprovází ho na různá vyšetření, rehabilitace… Osobní i pracovní život jde v této etapě většinou stranou. Samotní pečující přemýšlí, jak nejlépe životní situaci vyřešit, aby v rámci rodinného zázemí vše časově skloubili. Vždy jde o to, aby to nebylo na úkor péče o jejich blízkého. Jedná se o záležitost vysoce individuální.
Pokud pečujete o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby, můžete si neomezeně přivydělat i pracovat na plný úvazek. Ustanovení § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stanovuje povinnost zaměstnavatelů vyhovět žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, pokud zaměstnanec prokáže,
že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. až IV. stupni závislosti.
Zaměstnavatel je povinen vaší žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
Vážné provozní důvody nejsou zákoníkem práce nebo jiným právním předpisem nijak definovány. Zaměstnavatelé často neradi řeší žádosti o jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Odmítání takových žádostí zaměstnavatelé odůvodňují právě „vážnými provozními důvody“. Je obecně vzato nepochybné, že zaměstnavatel může vyhovět žádosti o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby tím „snadněji“, čím více má zaměstnanců a čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat.
Pokud tedy zaměstnanec požádá zaměstnavatele o kratší pracovní úvazek či jinou úpravu pracovní doby, je třeba, aby zaměstnavatelé skutečně pečlivě zvážili, zda by vyhovění této žádosti znemožnilo, narušilo či vážně ohrozilo řádný provoz a zda jsou schopni tuto skutečnost prokázat v případném soudním sporu. Lze předpokládat, že vážné provozní důvody budou bránit vyhovění žádosti jen u specifických, zejména nezastupitelných zaměstnanců.
Péče o osoby závislé na pomoci druhé osoby ve vztahu k výpočtu důchodu
Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto tato doba vstupuje do výpočtu důchodu a nároku na tento důchod. Náhradní doby pojištění vymezuje § 12 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Péče o osoby, které jsou pro svůj nepříznivý zdravotní stav závislé na pomoci druhé osoby, je tedy také náhradní dobou pojištění a započítává se pro důchod. Zjednodušeně řečeno, lidem pečujícím o osobu blízkou je toto období započítáváno do doby pojištění, které je potřebné k přiznání důchodu,
a to i v případě, že pečující osoba není po dobu péče výdělečně činná a zálohy na pojištění si neplatí.
Účast na důchodovém pojištění z titulu náhradní doby pojištění se týká konkrétně: osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. = to znamená ve stupni lehké závislosti, nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve II. až IV. stupni, pokud spolu pečující osoba a uznaná osoba v příslušném stupni závislosti = osoba, o kterou se pečuje = žijí ve společné domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.
Pro lepší objasnění: V případě péče o osobu závislou na péči jiné osoby se doba péče pečující osobě započítává u I. stupně závislosti jen v případě, že jde o dítě do 10 let. U dalších stupňů závislostí pak věk nehraje roli.
Osobou blízkou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje,
že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Domácnost pak tvoří fyzické osoby, které spolu prokazatelně trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby a bydlení. V tomto případě nehraje příbuzenský vztah žádnou roli.
Náhradní doba pojištění – náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí pojistné na důchodové pojištění, ale přesto se mu započítává pro důchod. Podmínkou pro započtení náhradní doby pojištění je, aby byla získána na území ČR a že pojištěnec v průběhu života získal aspoň jeden rok pojištění.
Doba péče se pro účely nároku na důchod hodnotí plně, tedy obdobně jako doba zaměstnání – nijak se nekrátí. Pokud doba péče trvala např. 5 roků, započítá se pro důchod celých 5 roků.
Pro výpočet důchodu je pak tato doba péče tzv. dobou vyloučenou, což znamená, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků tzv. „rozmělněn“.
U pečujících, kteří tedy během péče nepracovali, je pro výpočet důchodu doba péče vyloučena, tedy nezapočítávána. Pečující osoby, které se rozhodnou kvůli pečovatelským povinnostem na pár let omezit svou pracovní aktivitu, tak nemusí mít obavu z významného negativního dopadu tohoto rozhodnutí na výši jejich starobního důchodu. Pečující, kteří kombinovali péči a práci a současně pečovali méně než 15 let, si mohou vybrat, zda doba péče bude z výpočtu vyloučena či příjmy z práce budou započítány.
Pro případy, kdy doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let, stanoví zákon o důchodovém pojištění navíc specifický způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpočtu procentní výměry důchodu, a to tak, že doba péče se bude považovat buď za dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění s příjmy odpovídajícími částkám vyplaceného příspěvku na péči. Platí zásada, že pečující osobě bude přiznána výše důchodu, která je pro ni výhodnější. V případě, že pečující osoba pečovala více než 15 let a současně během péče pracovala, je jako příjem pro výpočet důchodu započítán i příspěvek na péči.
Jak se doba péče o závislou osobu prokazuje?
Doba péče o osobu závislou na péči druhých, se prokazujete rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení. Vydané rozhodnutí pak při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Požádat o vydání tohoto rozhodnutí lze kdykoliv po skončení péče. Zásadní je v tomto případě informace, že musí být podána vlastní žádost o vydání rozhodnutí, automaticky se totiž rozhodnutí nevydává. Pro zahrnutí péče do náhradní doby pojištění je tedy třeba podat na Okresní správě sociálního zabezpečení Návrh na řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče, které bude následně sloužit jako podklad při sepisování žádosti o důchod.
Pokud pečující osoba vykonává péči i v době, kdy podává žádost o důchod, požádá současně i o vydání rozhodnutí o době péče. Pokud se na péči o osobu závislou podílelo více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění jen té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
K žádosti o vydání rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče předkládá pečující osoba kromě dokladů totožnosti zejména potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vzniku stupně závislosti a o době poskytování příspěvku na péči o závislou osobu a také popis průběhu vykonávané péče.
Vztah k osobě, o kterou je nebo bylo pečováno, se prokazuje např. rodnými nebo oddacími listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost. V případech, kdy se nejedná o blízkou osobu,
je třeba prokázat společnou domácnost s osobou, o kterou se pečuje, čestným prohlášením. Pokud osoba, o níž bylo pečováno, zemřela, předkládá se úmrtní list.
Úhrada zdravotního pojištění
Povinnost hradit zdravotní pojištění má podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, každá osoba s trvalým pobytem v ČR. Uvedený zákon vymezuje tzv. státní pojištěnce, za které stát každý měsíc ze státního rozpočtu uhradí zdravotní pojištění. Mezi tzv. státní pojištěnce rovněž patří osoby pečující o osoby závislé na péči jiné fyzické osoby ve II. až IV. stupni závislosti. Pečujete-li tedy o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve II. až IV. stupni závislosti, musíte doložit vaší zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči potvrzení úřadu práce o poskytování péče.
Pokud bude osoba, o kterou pečujete, hospitalizována déle než kalendářní měsíc, zaniká jí nárok na výplatu příspěvek na péči po dobu hospitalizace a stát vám zdravotní pojištění proto přestane hradit. Buď si zdravotní pojištění musíte za dané období uhradit sami, nebo se musíte zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, aby vám zdravotní pojištění uhradil stát.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti
Péče o osobu blízkou se formálně považuje za zaměstnání a z toho plynou i podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud péči o blízkou osobu ukončíte, máte právo zaevidovat se na úřadu práce a možnost získat podporu v nezaměstnanosti. Po ukončení péče máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jste během dvou předchozích let platili sociální pojištění alespoň dvanáct měsíců. Stát během doby péče sociální pojištění sice nehradí, doba péče se však započítává stejně jako zaměstnání do doby pojištění pro důchod.
