Při řešení zdravotních problémů se nemocnici občas nevyhneme. Na věku přitom nezáleží, ale upřímně: Hospitalizace dítěte je velmi citlivou a choulostivou situací, a to pro rodiče i pro zdravotníky. Máme tím na mysli především otázku práv. Kdy rodiče skutečně mohou být s dítětem v nemocnici a mají právo například čekat na operačním sále, než začne působit anestezie? Pojďme se na to podívat společně s JUDr. Janou Palečkovou, právní poradkyní Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.
K praktickému lékaři může dítě doprovodit i teta
Začneme tím, co musí podle zdravotního stavu s větší či menší permanencí absolvovat každé dítě — tedy s preventivními prohlídkami u praktického lékaře a vyšetřeními nebo ošetřeními v nemocničních ambulancích. Žádný zdravotník asi nepočítá s tím, že by sem přišlo nezletilé dítě bez doprovodu rodiče či, lépe řečeno, zákonného zástupce. Ten má totiž právo na všechny informace o zdraví dítěte, a to tak, aby pro něj byly srozumitelné. „V případě nálezu nebo nutnosti dalšího řešení zdravotního problému má pak právo i na výstižný popis a návrh léčby,“ konstatuje Jana Palečková. „K lékaři však dítě může doprovodit i tzv. osoba blízká – například plnoletý sourozenec, prarodiče nebo teta. I oni mají v takovém případě podle zákona právo na to, aby se dozvěděli všechny informace o zdravotním stavu dítěte. Kompetentní osobou, která může takové informace předat, je zpravidla ošetřující lékař. Nikdy však zdravotní sestra. Ať je sebezkušenější, všechny postupy léčby a jejich odůvodnění nemůže znát.“
Hospitalizace s dítětem není samozřejmost
Tisíckrát to bylo řečeno, a stejně mýty o automatickém právu na hospitalizace rodiče s dítětem kolují. Jak to tedy doopravdy je? Má skutečně zákonný zástupce dítěte, kterému ještě nebylo šest let, neochvějné právo na to být s ním hospitalizován? Ne tak zcela – pravda je totiž někde uprostřed. „Důvodem pro hospitalizaci zákonného zástupce dítěte je jedině to, že ji vyžaduje zdravotní stav nezletilého. Pokud ošetřující lékař dítěte dojde k takovému závěru, je pobyt dospělého v nemocnici včetně stravy hrazen pojišťovnou. Navíc má nárok na vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti,“ říká Palečková.
Jestliže je však lékař přesvědčen, že dítě doprovod mít nemusí, je možnost pobytu dospělého s dítětem jen na domluvě s nemocnicí. Podmínkou je, že nemocnice pro něj bude mít volné lůžko – nezáleží přitom na tom, zda to bude přímo na pokoji s dítětem, v jiném pokoji v rámci nemocnice, či dokonce někde na ubytovně. Pobyt a samozřejmě i stravu si navíc rodič bude muset zaplatit z vlastní kapsy. Co však rodiči nemůže být odmítnuto, je právo na nepřetržitou přítomnost u jeho dítěte. To nesmí být zpochybněno, ale je třeba si uvědomit, že přítomností není myšleno ubytování a strava. Protože však rodič není pacient, není stoprocentní záruka pobytu rodiče na pokoji s dítětem ani tehdy, kdy o jeho nezbytné přítomnosti rozhodne ošetřující lékař.
Rodič u všeho, co se s dítětem děje?
Často se na Kancelář Ombudsmana pro zdraví obracejí rodiče, kteří jsou ukřivděni tím, že nemohli být v nemocnici absolutně u všech zákroků, které jejich potomek absolvoval. Nemají přitom na mysli například jen drobné chirurgické zákroky, ale třeba podávání anestezie před operací, nebo dokonce přítomnost na operačním sále v jejím průběhu. Zdravotníci si jednoduše v drtivé většině myslí, že tam rodiče nemají co dělat. Spory, které nezřídka velmi rezonují a stresují lékaře, sestry i samotné rodiče, kteří mají přirozeně o své dítě obavy, jsou však zcela zbytečné. Zákon se totiž na tuto problematiku dívá jasně.
„Přítomnost rodiče nesmí narušovat poskytnutí zdravotní péče a musí být v souladu s vnitřním řádem nemocnice. Ale vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů. Je tedy například legitimní požádat rodiče o dočasné opuštění místnosti, kde se zrovna probírá zdravotní stav jiného pacienta. Také je možné vykázat rodiče, který narušuje poskytnutí neodkladné zachraňující péče. Ale není zákonné bez konkrétního závažného důvodu ve větším rozsahu právo na kontakt omezovat, například vykázat rodiče z důvodu nočních hodin,“ vysvětluje Palečková.
Rodič je navíc ten, kdo musí nejen se samotnou hospitalizací, ale také s každým zákrokem udělit svobodný a informovaný souhlas. V poskytování zdravotních služeb dítěti je proto velmi důležitý i z tohoto hlediska. Zdravotníci totiž nemohou dítěti provádět ošetření bez jeho souhlasu, s výjimkou neodkladné a nutné péče k záchraně života.
Podle Palečkové ale může problém nastat při umístění dítěte na oddělení, jako jsou JIP a ARO. Ty mají specifické podmínky a požadavky nejen na přítomnost rodiče, ale i na vlastní fungování. „Na oddělení JIP a ARO jsou umisťovány děti se závažným zdravotním stavem. Ten je samozřejmě důvodem k určitým omezením. Jestliže ale rodič odmítne odejít, je-li o to požádán, zdravotníci jsou vlastně bezmocní. Nemají prostředek, s jehož pomocí by rodiče donutili odejít, protože jde o jeho právo a právo dítěte. Tvrzení, že přítomnost rodiče není možná, by muselo být odůvodněno pouze objektivními medicínskými důvody. Mezi ně patří např. závažná infekční onemocnění a nutnost karantény nebo zdravotní úkony, jejichž provedení by přítomnost rodiče vážně narušovala či znemožňovala,“ říká Palečková.
Poskytovatele zdravotních služeb si rodiče pro své děti mohou svobodně zvolit. Mohou si tedy s předstihem zjistit, jaké mají kde podmínky pro pobyt rodičů, a vybrat si podle svých představ. V této souvislosti může být cennou studnicí informací vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb, kterého jste si vybrali.
Jak požádat o radu Kancelář Ombudsmana pro zdraví
Potřebujete se zeptat na svá práva rodičů, na práva vašich dětí ve zdravotnictví? Ozvěte se!
Jak podat podnět Kanceláři Ombudsmana pro zdraví?
- prostřednictvím formuláře z www.ombudsmanprozdravi.cz;
- e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz;
- osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9,
110 00 Praha 1 ve středu od 9:00 do 11:30 a od 13:00 do 17:00; - klasickou poštou na výše uvedenou adresu s vytištěným a podepsaným formulářem;
- telefonicky na tel.: 222 075 103;
- prostřednictvím soukromé zprávy na Facebooku.
Kateřina Havelková (Mosty)
