Lidé na vozíku naráží na řadu překážek nejen v běžném životě, ale i na silnici. Po jakých komunikacích se vozíčkáři mají pohybovat a záleží na tom, zda jde o vozík na elektrický pohon nebo manuální?
Vozíčkáři na silnici se často setkávají s neohleduplností řidičů, řidiči si zase stěžují, že vozíky jim v provozu překáží. Zákon pohyb vozíku na silnici umožňuje, ale dopravně bezpečnostní experti doporučují vozíčkářům používat bezpečnostní prvky, které používají cyklisté. Problematiku pohybu vozíčkářů na komunikacích řeší zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., který říká, že vozíčkář na ručně ovládaném nebo elektrickém vozíku je považován za chodce, a to i tehdy, tlačí-li vozík jiná osoba.
Vozíčkář je proto podle zákona povinen dodržovat pravidla, která mají chránit jeho samotného, ale také ostatní chodce a řidiče. Paragraf 53 zákona o silničním provozu říká: „Osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. Nemůže-li užít chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.“
Chodci jsou v určitých situacích povinni nosit reflexní prvky, a protože jsou vozíčkáři z pohledu zákona chodci, platí tato povinnost i pro ně. Již zmiňovaný paragraf 53 říká: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“
Zákon už ale neříká, že by měl vozíčkář mít reflexní prvky i v případě, že se pohybuje po krajnici silnice ve městě. Z pohledu bezpečnosti je to ale naprosto zásadní. Doprovod vozíčkáře by měl mít alespoň reflexní vestu. Pokud je to jen trochu možné, je nezbytné, aby byl reflexními materiály nebo ideálně nějakým světlometem označen i samotný vozík.
Zdroj: www.zakonyprolidi.cz
