Živnostenský list, zaměstnání a plný invalidní důchod

Dotaz: Dobrý den, rád bych Vás požádal o radu. Dostal jsem ČID (částečný invalidní důchod) a po odvolání, podání žaloby proti ČSSZ a po podstoupení vyšetření u posudkové komise jsem dostal PID (plný invalidní důchod). Zajímalo by mě, jestli je problém při PID vykonávat zaměstnání a zároveň podnikat (mít živnostenský list). Jde mi o to, abych nepřišel o PID. Děkuji.

Odpověď:

Souběh nároku na výplatu plného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti je možný, neboť zákon o důchodovém pojištění tento souběh nezakazuje, resp. nijak specificky neupravuje. Určitá pravidla dotýkající se výplaty plného invalidního důchodu při výdělečné činnosti však vyplývají z definice plné invalidity, jakožto základní podmínky nároku na plný invalidní důchod. Výdělečná činnost v rozsahu zbylé schopnosti soustavné výdělečné činnosti je možná. Otázka, zda konkrétní výdělečná činnosti je vykonávána v rozsahu této zbylé schopnosti, je pak otázkou posudkovou. Výše výdělku dosahovaného výkonem soustavné výdělečné činnosti v rozsahu zachované schopnosti není relevantní.

Co to znamená? Záleží na posudkovém lékaři,jak posoudí každý konkrétní případ. Ten je povinen přihlédnout mnoha okolnostem, mimo jiné též k adaptaci důchodce na zdravotní postižení, dříve dosahovaným výdělkům, schopnosti rekvalifikace pojištěnce… Pokud tedy bude přiznán PID pro 70% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti a důchodce začne vykonávat časem zaměstnání, které vykonával před přiznáním PID dejme tomu na poloviční úvazek, může o PID přijít.

Aby to nebylo tak jednoduché:), co jsem uvedl výše, vztahuje se k invaliditě podle §39 odst. 1) písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Zmíněný odstavec má však i písmeno b), podle kterého je pojištěnec plně invalidní, jestliže z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek jsou uvedena v příloze č. 3 k vyhl. č. 284/1995:

Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek jsou:

  1. Úplná nevidomost obou očí (ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí)
  2. Praktická nevidomost obou očí (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena)
  3. Amputační ztráta obou dolních končetin v bérci a výše
  4. Amputační ztráta obou horních končetin v zápěstí a výše
  5. Amputační ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny
  6. Ochrnutí dvou končetin (hemiplegie, paraplegie, těžká hemiparéza a těžká paraparéza)
  7. Zdravotní postižení způsobující imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkázána na vozík pro invalidy
  8. Střední mentální retardace (IQ 35 – 49)
  9. Těžké formy duševních onemocnění provázené častými atakami a opakovaným ústavním léčením, se závažným postprocesuálním defektem a s těžkým narušením osobnosti
  10. Těžce slabý zrak spolu s těžkou nedoslýchavostí, popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou

A proč to zmiňuji, v tomto případě se pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nezjišťuje. A tedy odpadá ono složité posuzování zdravotního stavu (adaptace, výdělky, schopnost rekvalifikace atd.). Stačí, aby pojištěnec trpěl vyjmenovaným zdravotním postižením, a je považován automaticky za plně invalidního. Tady už bych se výdělečné činnosti nebál vůbec. Zda je člověk plně invalidní podle písm. a) či b) zjistí z rozhodnutí ČSSZ, kterým mu byl PID přiznán.

Mgr. Pavel Kantořík, veřejný ochrance práv

Označeno v Sociální otázky