Změny zákona o sociálních službách od 1. ledna 2008

Nově přijatý zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabude účinnosti 1. ledna 2008, přijal kromě jiného o rozsáhlou novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon vstoupil v účinnost k 1. lednu 2007. Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech, které mají významný vliv na kvalitu života jedinců i společnosti.

Současně je systém sociálních služeb ve své funkčnosti závislý na financování z veřejných rozpočtů. S ohledem na komplikovanost úpravy se při realizaci zákona o sociálních službách ve skutečných podmínkách ukázala některá ustanovení dle názoru vlády jako neefektivní a nehospodárná, a to především v oblasti vyplácení příspěvku na péči a poskytování dotací určených na zajištění provozu sociálních služeb. V případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobě, jež z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, umožňuje neodůvodněné čerpání finančních prostředků zejména skutečnost, že zákon nezohledňuje situace, kdy je osobě pobírající příspěvek potřebná péče zajišťována z jiného zákonného titulu, než je poskytování sociálních služeb, např. v případě pobytu v nemocničním či jiném zařízení, a dochází tak k duplicitnímu financování takové péče (v době hospitalizace podle platné právní úpravy trvá nárok na příspěvek na péči, i když osoba nehradí náklady na sociální služby).

Určitá část příjemců této dávky rovněž odmítá uvést způsob jejího využití, neboť ji vnímají jako dávku „odškodňovací“. Využívání této dávky pak dle vlády neodpovídá účelu, pro nějž je poskytována, a dávka se tak míjí účinkem. V oblasti poskytování dotací z veřejných rozpočtů je stávající úprava konstruována jako centrální systém, což je v přímém rozporu s obecnou politikou decentralizace finančních toků a posilováním odpovědnosti veřejné správy na regionální a místní úrovni ve smyslu cílů stále probíhající reformy veřejné správy.

Hlavními principy nové úpravy jsou přesnější vymezení práv a povinností okruhu oprávněných osob při využívání příspěvku na péči a efektivnější pojetí financování sociálních služeb prostřednictvím dotací z veřejných rozpočtů. V novém znění, které se týká příspěvku na péči, jsou upraveny především ty situace, kdy je objektivně dáno, že příspěvek na péči nemůže plnit svůj účel, tj. především v těch případech, kdy je komplexní péče zajištěna z jiného titulu (např. doba hospitalizace). Po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby (včetně obdobných zařízení určených pro nezletilé osoby), které trvají celý kalendářní měsíc, bude výplata příspěvku na péči zastavena. Dále jsou upraveny ty situace, kdy existuje vážná pochybnost o správném využití příspěvku na péči, tj. v případě, že oprávněná osoba ani po opakované výzvě neuvede, jakým způsobem příspěvek využívá.

V případě neuvedení způsobu využití příspěvku bude jeho výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, než oprávněná osoba uvede odpovídající způsob využití příspěvku. Nárok na příspěvek na péči zůstává nedotčen. Navrhované opatření má spíše charakter zvýšení hospodárnosti nakládání s veřejnými výdaji než charakter opatření s přímým úsporným dopadem.

V ustanoveních, které se týkají dotačního procesu, jsou upraveny především ty postupy, které vymezují vztahy mezi státním rozpočtem, rozpočty regionálních samospráv a poskytovateli sociálních služeb. Jde v první řadě o přenesení odpovědnosti za zajištění potřebné sítě sociálních služeb v souladu s místními potřebami poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na úroveň krajů. Současně se stanoví jednoznačné účelové určení veřejných prostředků. V dokumentaci investičních programů (ISPROFIN) bude založena podmínka pro poskytnutí dotace, že investiční akce je v souladu s koncepcí zajištění sítě sociálních služeb v příslušném území (podle charakteru akce). Návrh úprav tak reflektuje obecné pojetí zákona v oblasti rozložení kompetencí mezi stát a územní samosprávy.

Michal Šimůnek

Nová ustanovení

Označeno v Sociální otázky