Co se od Nového roku změnilo…

Daňové úlevy pro zaměstnavatele OZP v roce 2011

Paragraf 35 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.,  do konce roku 2010  umožňoval zaměstnavatelům uplatnit slevu na dani z příjmů v případě, že zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením. Slevy na dani byly dvojího druhu:

1. sleva poskytovaná zaměstnavateli za to, že zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením a zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Na každého z nich se uplatňovala různá výše slevy (§ 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů). Šlo o částku 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Přitom se však vycházelo z jejich přepočteného počtu.
2. sleva náležela zaměstnavateli (právnické osobě), který zaměstnává více než 25 zaměstnanců a podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců. (§ 35 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů). Sleva byla vypočtena ve výši jedné poloviny vypočtené daňové povinnosti.

Druhá sleva byla bohužel od 01.01.2011 zrušena. O zrušení rozhodli zákonodárci novelou zákona o daních z příjmu  č. 346/2010 Sb. ze dne 12.11.2010.

Příspěvek na provoz motorového vozidla od 01.01.2011 a související opatření v oblasti dávek sociální péče

Od 1. ledna 2011 došlo na základě vyhlášky č. 388/2010 Sb., ke snížení částek příspěvku na provoz motorového vozidla na rok 2011 a 2012.

Příspěvek na provoz motorového vozidla, poskytovaný jako jednorázová peněžitá dávka na období kalendářního roku, se v roce 2011 a 2012 snižuje pro osoby, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně o 20 % a pro osoby, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně o 50 %.

Příspěvek na provoz motorového vozidla v roce 2011 a 2012 činí:

7 920 Kč pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně (3 360 Kč u jednostopých vozidel)

3 000 Kč pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně (1 150 Kč u jednostopých vozidel)

9 900 Kč u rodičů dětí s onemocněním zhoubným nádorem nebo hemoblastosou (4 200 Kč u jednostopých vozidel).

Ke zmírnění dopadů snížení příspěvku dojde v případech, kdy je potřeba intenzivní dopravy (každodenní dojíždění do zaměstnání, ambulantní léčba, studium apod.), ke snížení pro rok 2010 hranice ujetých kilometrů, při jejímž překročení se částka příspěvku zvyšuje, z dosavadních 9 000 km na 7 000 km.

Podpora v nezaměstnanosti

Pro podmínky nároku na pobírání podpory v nezaměstnanosti platí od 1. ledna 2011 některá nová pravidla. Byl například zaveden tzv. překlenovací příspěvek. Získají ho lidé, kteří se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Úřad práce poskytne zájemcům na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa. Překlenovací příspěvek se vyplácí nejdéle po dobu pěti měsíců a jeho výše se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku (např. průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2009 činila 22 896 Kč). Dále se jedná o vyloučení souběhu výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání a pobírání podpory v nezaměstnanosti. Podpora se snížila na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu, a to těm uchazečům, kteří bez vážných důvodů, které vyjmenovává zákoník práce (třeba péče o dítě či závažné rodinné či zdravotní důvody), sami ukončí zaměstnání. Podpora se také nově neposkytuje uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Podpůrčí doba pro poskytování podpory se v těchto případech nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.

Změny v důchodovém pojištění

Od lednové splátky 2011 se zvyšují všechny důchody vyplácené z českého důchodového systému. Tedy řádné i předčasné důchody starobní, důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvýší z 2 170 Kč na 2 230 Kč měsíčně (o 60 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální a zjednodušeně řečeno závisí na výši příjmů a délce dob důchodového pojištění, vzroste o 3,9 %. Zvýšení procentní výměry se týká všech důchodů přiznaných před 01.01.2011.

Změny v nemocenském pojištění zaměstnanců a v postupu ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele

Od 01.01.2011 se bude nemocenské vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo nařízené karantény. Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN či nařízené karantény. Zaměstnanci – poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně – se bude nemocenské vyplácet od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů. Tato opatření by měla platit tři roky. Pro dobu od 01.01.2011 bude nadále platit právní úprava denní výše nemocenského – tj. 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, která byla přijata původně jen pro rok 2010. Jestliže DPN vznikne nebo karanténa bude nařízena před 01.01.2011 a bude trvat ještě v roce 2011, bude se nemocenské vyplácet za podmínek a po dobu podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném do 31.12.2010 (tj. od 15. kalendářního dne trvání DPN). 

Bude-li dočasná pracovní neschopnost trvat déle než 21 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu) nebo snížení platu její trvání vždy k 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku. Zaměstnavatel je povinen neprodleně předávat místně příslušné OSSZ tiskopis „Žádost o nemocenské“ (IV. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) společně s řádně vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“, a to zpravidla po 21 kalendářních dnech trvání DPN, nejpozději však s tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ či s tiskopisem „Rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (V. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti). Zaměstnavatel má oprávnění provést kontrolu, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z redukovaného DVZ a rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, s níž je spojen vznik nároku na dávku. K 01.01.2011 se změní redukční hranice pro úpravu DVZ v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek. První redukční hranice bude činit 825 Kč (nyní 791 Kč), druhá redukční hranice 1 237 Kč (nyní 1 186 Kč) a třetí redukční hranice 2 474 Kč (nyní 2 371 Kč). Do první redukční hranice se počítá z denního vyměřovacího základu 90 % (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Rodičovský příspěvek

Sjednotila se částka vyplacená na rodičovském příspěvku ve dvouleté a čtyřleté variantě čerpání. Navržených variant změny bylo několik a nakonec byla zvolena varianta, kde se nemění částky měsíčních výší rodičovského příspěvku, ale úspory se dosáhne změnou délky pobírání základní a snížené výměry rodičovského příspěvku. Změnou v čerpání rodičovského příspěvku, která platí od 1. ledna 2011, je pouze zkrácení termínu volby tříleté varianty čerpání z 21. měsíce věku dítěte na 9. měsíc věku dítěte. Tím se zároveň u čtyřleté varianty zkrátí doba, po kterou se čerpá rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 korun. V praxi to znamená, že podmínky nároku na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 korun měsíčně s dobou čerpání do dvou let věku nejmladšího dítěte se nemění. Pokud bude rodič splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, může si do konce 9. měsíce věku nejmladšího dítěte zvolit čerpání rodičovského příspěvku do tří let věku dítěte, a tedy i rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 korun měsíčně. U čtyřleté varianty nově náleží rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 korun měsíčně jen do 9 měsíců věku nejmladšího dítěte a od 10. měsíce věku dítěte se rodičovský příspěvek vyplácí v nižší výměře 3 800 korun měsíčně až do čtyř let věku dítěte. Rodiče, kteří k 1. lednu 2011 neprovedli volbu a mají dítě starší 10 měsíců a mladší 23 měsíců věku, mohou volbu tříleté varianty čerpání rodičovského příspěvku provést do konce února 2011. Rodiče, jejichž dítě v lednu 2011 dosáhne věku 9 měsíců a kteří volbu tříleté varianty čerpání rodičovského příspěvku dosud neprovedli, mohou ji provést do konce ledna 2011. Rodiče, kteří si variantu čerpání rodičovského příspěvku již zvolili, nemohou ji změnit.

Porodné

Na porodné má nárok žena pouze při narození prvního živě narozeného dítěte. Pro nárok se dále posuzuje příjem rodiny, který nesmí přesáhnout 2,4násobek životního minima. Pro stanovení životního minima se přitom započítávají i narozené děti. V praxi to znamená, že pokud se dítě narodí osamělé matce, je hraniční příjem, do kterého porodné náleží, 10 752 korun, tedy 2,4×(2 880+1 600). U prvního dítěte páru bude hraniční příjem pro nárok na porodné 16 992 korun, tedy. 2,4×(2 880+2 600+1 600).

Sociální příplatek

Sociální příplatek od 01.01.2011 náleží rodinám se zdravotně postiženým členem. Tedy v případech, kdy rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě či dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. A také v případech, kdy alespoň jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné.

Změny zákona o Sociálních službách

 Od 1. ledna 2011 se snížil příspěvek na péči v prvním stupni závislosti (lehká závislost) dospělých osob z 2 000 na 800 korun. U mladistvých do 18 let zůstává ve výši 3 000 korun.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam. Sociální pracovník již neodůvodňuje jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a soběstačnost, uvádí a popisuje skutečnosti žadatele z hlediska:

• Schopnost pečovat o vlastní osobu
• Výdělečná činnost / školní povinnost
• Rodinné vztahy
• Sociální vztahový rámec – mimo rodinu
• Domácnost
• Prostředí

Kompletní zdravotní posudek ČSSZ/OSSZ bude s ohledem na nové znění zákona§ 25 odst. 4 zákona o sociálních službách a 16a odst. 3 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení poskytován správním orgánům na obou stupních správního řízení automaticky, bez nutnosti vyžadování a dokládání souhlasu účastníka řízení.

Změny sociálního šetření v rámci systému příspěvku na péči

Navrhovaný způsob provádění sociálního šetření a následného zpracování písemného záznamu ze šetření pro účely řízení o příspěvku na péči vychází z  § 25 zákona o sociálních službách a reflektuje upřesnění vztahu písemného záznamu ze sociálního šetření k posudku vypracovanému posudkovým lékařem.

Výstupem sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči je písemný záznam ze sociálního šetření, který slouží jako podklad pro posuzování LPS.

Záznam ze sociálního šetření obsahuje popis situace žadatele z hlediska těchto okruhů:

1. schopnost pečovat o vlastní osobu,
2. výdělečná činnost / školní povinnosti,
3. rodinné vztahy,
4. sociální vztahový rámec (mimo rodiny),
5. domácnost,
6. prostředí.

Sociální pracovník v textu záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči u jednotlivých okruhů uvede signifikantní skutečnosti a vychází ze srovnání žadatele s jeho vrstevníky v přirozeném sociálním prostředí. Pracovník neprovádí v rámci sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči hodnocení situace žadatele, pouze využívá odbornost sociální práce pro rozpoznání důležitých detailů situace žadatele.

Záznam ze sociálního šetření obsahuje:

• Datum, čas a místo kde bylo šetření provedeno.
• Identifikační údaje žadatele.
• Informace
  1. s kým byl veden při šetření rozhovor (všechny osoby),
  2. kdo je uváděn jako osoba zajišťující péči a v jakém rozsahu ji tato osoba zajišťuje,
  3. jak je potřebná péče s pečující osobou sjednávána (dostupnost péče v případě akutní potřeby),
  4. v případě, že je žadateli zajišťována potřebná péče registrovaným poskytovatelem nebo terénní zdravotnickou službou, identifikační údaje těchto subjektů a rozsah poskytované péče.

• Popis situace žadatele se zaměřením na potřebu:

1. Schopnost pečovat o vlastní osobu, do záznamu se popisuje situace žadatele při hledání uspokojení potřeb péče žadatele, například osobní hygieny, oblékání, stravování.
2. Výdělečná činnost / školní povinnosti, do záznamu se popisuje zapojení žadatele do pracovní činnosti nebo studia.
3. Rodinné vztahy, do záznamu se popisuje vztahový rámec rodiny, zejména mezi partnery, rodiči a dětmi, či prarodiči, eventuelně s dalšími příbuznými, způsob komunikace.
4. Sociální vztahový rámec (mimo rodiny), do záznamu se popisuje vztahový rámec mimo rodinu žadatele, zejména přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity žadatele.
5. Domácnost, do záznamu se popisuje situace žadatele při hledání uspokojení potřeb žadatele vzniklých při standardním zajišťování chodu domácnosti.
6. Prostředí do záznamu se popisuje stav bydlení včetně vybavenosti pomůckami, bezbariérovost prostředí (v místě bydliště i v širším okolí – například zda je bezbariérový přístup do obchodu, k lékařské péči apod.).

Poté, co je okresní správou sociálního zabezpečení zaslán stejnopis posudku, obecní úřad obce s rozšířenou působností pokračuje v řízení a vydá rozhodnutí podle určeného stupně závislosti, s tím, že obsah textu výsledku posudku zapracuje do odůvodnění rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku na péči. To znamená, že součástí rozhodnutí (v jeho odůvodnění) musí být seznam úkonů, které účastník není schopen zvládnout, a to z důvodu návaznosti na § 29 zákona o sociálních službách.

Katka Pomklová, Michal Šimůnek